|
|
|
|
|
| 
|
Kdesi na hranicích Kalifornie a Tichuany v městečku San Ysidro se kdysi zrodilo zemětřesení.
V tomto bohem zapomenutém kraji se v roce 1992 objevila jedna z největších rockových kapel současnosti - P.O.D.
Všechno to začalo jednoho krásného dne když se, tehdy začínající bubeník, Noah "Wuv" Bernardo se svým kámošem založit kapelu.
Jeho jméno bylo Marcos Curiel.
Paul "Sonny" Sandoval vždycky strašně toužil patřit do kapely svého bratrance Noaha ale nikdy se neopovažoval zeptat jestli by u nich nemohl zpívat.
Tehdy to neměl vůbec snadné protože mu v osmnácti letech matka umřela na rakovinu. Naštěstí jeho bratranec neváhal a pozval Sonnyho aby si s nimi něco zkusil zahrát.
A tak mohla jedna nevýznamná tříčlenná skupina vyplout do moře showbyznysu aby se v něm pomalu ale jistě, jako mnoho kapel před ní, utopila.
Bylo jasné, že o všechny kapely které by chtěli udělat díru do světa (a to P.O.D. samozřejmě chtěli) se musí starat nějaké vydavatelství.
V té době nechtěl mít nikdo nic společného se třemi začínajícími zelenáči a tak jim nezbývalo nic jiného než zkoušet kluby a doufat že se snad někdě najde nějaký impresário s
vydavatelsvím za zády. Tehdy hrály hlavně směsici skladeb od AC/DC nebo Cheap trick ale úspěch ne a ne přijít. Stále se psal rok 1992 a nadcházející doba nevypadala nijak růžově.
Letopočet se však přehoupl na rok 1993 a pro P.O.D. měla začít cesta k úspěchu. Konečně se všechno hraní v klubech vyplatilo a P.O.D. byli pro svět objeveni poměrně známým ale nevelkým vydavatelstvím Rescue Records.
Do skupiny přibyl ke stávajícím třem členům ještě basák Mark "Traa" Daniels, který svým funkovým zaměřením výrazně prospěl k jedinečnému výrazu skupiny.
Nyní už bylo všechno připraveno k vydání dlouho očekávaného debutu. V polovině roku 1993 se P.O.D. dočkali a vypustili do světa své prvotní dílko "Snuff The Punk".
Album to nebylo vůbec špatné (mnoho fandů ho dokonce s odstupem času považuje za nejlepší), ale kapela se zřejmě přecenila a lehce zapomněla na producenta.
Snažili se ho produkovat sami což ale nepřineslo žádné ovoce a prodejnost se pohupovala v nejnižších číslech.
(Smutné však bylo že se tímto nezdarem P.O.D. nepoučili a ani nastavající 2 alba ač byly jakkoliv kvalitní nepřinesli kapele větší zájem fanoušků.)
Skupina se naštěstí nenechala neúspěchem debutu nijak zviklat a tak
roku 1996 se na trhu objevilo v pořadí druhé album nazvané "Brown" a o rok později lp "Live" které bylo natočeno na festivalu Tomfest.
Obě alba byla stále pod záštitou Rescue Records a stále bez producenta.
V amerických obchodech se také roku 1998 objevilo výběrové "Warriors EP" vydané pod taktovkou vydavatelství Tooth&Nails, které shrnovalo dosavadní 5 letou tvorbu a jakoby mělo připravit půdu pro nastávající hudební bombu.
Všechna dosavadní alba, ačkoliv nebyla nikterak úspěšná, přeci přinesla P.O.D. zvětšující se zájem fanoušků a hlavně smlouvu s obřím vydavatelstvím Atlantic Records a skvělým producentem Howardem Bensonem.
Nyní bylo P.O.D. naprosto připraveno naplno vstoupit na pole rockové muziky.
Roku 1999 se čtveřice Sonny, Wuv, Marcos a Traa, plna nápadů, zavřela do studia a vynesla odsud své doposud (a možná i vůbec) nejlepší album "Fundamental Elements of Southtown".
LPíčko bylo skvěle přijato nejen kritiky ale hlavně fanoušky a prodejnost byla nad očekávání dobrá. Atlantic Records tedy svého rozhodnutí postavit se za partu zelenáču rozhodně nemohla litovat.
Čím lepší byl FEOS tím ovšem bylo očekavánější nové album, které na sebe nenechalo dlouho čekat.
Za necelé dva roky tahle parta kolem Sonnyho Sandovala dokázala kromě neustálého koncertování vydat další úspěšnou desku "Satellite".
Sice už to bohužel nebyla taková bomba jako FEOS a mnoho fanoušků bylo zaskočeno nečekanou melodičností celého alba, ale i přesto se Satellite dočkal platinové edice.
Album se prodávalo na výbornou a tak nikoho nezaskočilo že se kapela po čase rozhodla vydat rozšířenou limitovanou edici s DVD.
Píše se rok 2003, v kapele nastaly změny ve složení, když Marcos odešel nahrávat s jiným projektem a na jeho místě se objevil kytarový virtuos Jason Truby z Living Sacrifice a P.O.D. nyní vydávají duchovní lp s názvem "Payable On Death".
Album nijak zvlášť nepřekvapilo a i když samotná kapela tvrdí že jde o její dosud nejlepší počin, kritici a mnoho fanoušků se s tímto názorem nestotožňují.
Zatím poslední lp které bylo vydáno pod značkou P.O.D. se jmenuje Maximum P.O.D. Nejedná se však o hudební album protože obsahuje pouze povídání o jejich kariéře.
Kdyby bych měl teda shrnout celou dosavadní kariéru P.O.D. tak by to vypadalo asi takhle:
- za 10 let vydali 6 vlastních alb + 2 lp speciální
- celkem se na nich objevuje cca 77 songů (bez bonusů)
- nejůspěšnější nahrávkou je 'Alive' z alba Satellite s nejvíce nasbíranými cenami
- mají vlastní celosvětový fanklub s názvem Warriors
- svými songy přispěli na několik soundtracků, mnoho skladeb bylo zremixováno, byly hosty mj. Carlose Santany, Anastacii a Nappy Roots
- při svých koncertech procestovali skoro celou Ameriku a půlku Evropy (jenom to česko pořád chybí)
Bart007
|
|
|
| |
|
|
